Spropitné, tringelt, dýško, tuzér a další různé názvy vyjadřující jedno a to samé – odměnu. Odměnu, jež je projevem spokojenosti za dobrou obsluhu, dobré jídlo nebo dobré služby. Číšníci, majitelé a provozovatelé restauračních a hostinských zařízení považují spropitné za samozřejmost, s kterou počítají.
Spropitné se ale musí nejprve zasloužit. Čím a jak si ho zasloužit? Kvůli čemu by ho zákazník měl nechat? Musí ho nechat? A pokud spropitné i nechá, v jaké výšce by mělo být, aby neurazilo, ale nebylo ani přestřelené? Kolik je optimum? To vše jsou otázky, jejichž odpovědi zajímají nejen zákazníky, ale i druhou stranu, od číšníků až po majitele.
Uvítání s úsměvem
Co je více než úsměv? Jeden krásný upřímný úsměv, díky jemuž má člověk hned krásnější den a na chvíli zapomene i na každodenní starosti. Právě s takovým úsměvem, dobrou a přátelskou náladou by měl číšník vítat zákazníky. Vítat je tak, aby zákazníci měli pocit, že se z jejich návštěvy skutečně těší a že je tu pro ně. Lidé se pak cítí dobře a jsou ochotni projevit vděčnost v konečném zúčtování. Právě první kontakt se zákazníkem je nesmírně důležitý. Číšník by rozhodně neměl chodit mrzutý a naštvaný – s výrazem, který naznačuje, proč ho otravujete a co zase chcete.
Vyhnout se slovům začínajícím na ne-
Ale samotný úsměv rozhodně nestačí. Co bude mít zákazník z pěkného úsměvu, když se později od číšníka dočká odměřeného přístupu a na otázky dostane odpovědi typu ne, nemáme, nevím, nejde to a podobně. I když není v silách číšníka splnit všechny požadavky zákazníka, měl by projevit alespoň snahu a používat slova jako pokusím se, zjistím, půjdu se zeptat a tak dále. Samozřejmostí by mělo být hledání a nabízení alternativních řešení k uspokojení požadavků hostů.
Kvalita a úroveň servisu
Zřejmě nejvíce rozhodujícím faktorem v tom, zda zákazník nechá spropitné, respektive v jaké výšce, je právě kvalita a úroveň servisu. Jen sotva bude někdo ochotný nechat dýško, pokud bude čekat na pivo, nebo dokonce jídelní lístek přes čtvrt hodiny. Nepotěší ho ani to, pokud číšník poplete objednávku, nebo ještě hůře, zapomene-li na ni úplně. A právě zde se naskýtá možnost využití systému iKelp POS Mobile, s kterým už nehrozí zapomenutí ani popletení objednávky. Navíc je objednávka okamžitě zaslaná baru i kuchyni, čímž se značně sníží doba vybavení objednávky.
Na spokojenosti zákazníků nepřidá ani to, pokud jim číšník vezme poloplné sklenice nebo talíře. Na druhé straně není ale dobré ani to, pokud jim prázdné sklenice a talíře nechá na stole po celou dobu. Jednoduše musí hostům věnovat maximální pozornost během celé návštěvy.
Jak je to se spropitným v Česku?
Agentura STEM/MARK realizovala stejný průzkum i v České republice. Vyplynulo z něj, že v Česku je to obdobné jako na Slovensku, přičemž 4 zákazníci z 10 nechávají spropitné automaticky. Velká dýška se nechávají sporadicky a jsou podmíněná dobrým jídlem a především milým, vstřícným a pozorným personálem.
Téměř 80 % zákazníků v Česku se neřídí podle doporučovaných 10 % spropitného z hodnoty účtu. Výšku spropitného určují zaokrouhlením konečné sumy směrem nahoru. Mnohdy jde doslova jen o pár korun.
A jak je to se spropitným na Slovensku?
Na Slovensku žádný zákon nepřikazuje nechávání spropitného, a není tedy žádným způsobem určená ani jeho výška. Ze statistik, i když staršího data, které zveřejnil Infostat, ale vyplynulo, že 50 až 60 % zákazníků nechává spropitné.
Co se týče jeho výšky, tak Slováci obvykle zaokrouhlují na celou sumu směrem nahoru, přičemž se doporučuje k celkové útratě přidat 5 až 10 %. Výsledky průzkumu agentury STEM/MARK ale ukázaly, že až 84 % Slováků určuje výšku spropitného tím, že konečnou sumu zaokrouhlí směrem nahoru.
Slováci dále v průzkumu uvedli, že jsou ochotní nechat i vyšší spropitné, ale očekávají za něj nejen dobré jídlo, ale především příjemnou obsluhu. Potěší je i nějaká drobnost zdarma, například pohár vody s citronem, malý dezert a tak dále. Také umí ocenit i přítomnost živé hudby nebo nějaký jiný kulturní program, nebo to, že je obsluha nezačne vyhánět, když se blíží konec otevírací doby.
Česká vs. Slovenská republika
Jelikož na Slovensku se platí eurem, jsou na tom v tomto ohledu slovenští číšníci o něco lépe. Je totiž rozdíl, když někdo nechá spropitné například ve výši 50 centů, nebo 5 českých korun. V každém případě je možné konstatovat, že jsme si podobní i co se nechávání spropitného týče.
Důležitost dýšek
Pro číšníky jsou dýška nesmírně důležitá, protože jsou významnou složkou jejich platu. Majitelé nebo provozovatelé totiž počítají s tím, že číšník dostane spropitné, a tak jim dávají nižší platy než například kuchařům. Jsou ale i majitelé, kteří nabídnou vyšší plat s tím, že dýška číšníkům nezůstávají. To však není nejlepší strategie, protože číšník nemá žádnou motivaci a je mu jedno, jestli zákazník bude spokojený, nebo ne.
SPOKOJENÝ PERSONÁL = SPOKOJENÝ ZÁKAZNÍK: Portál startitup.sk si posvítil na 10 nejhůře hodnocených slovenských restaurací. Hosté v největší míře kritizovali právě obsluhu.
(Zdroj: startitup.sk/10-najhorsie-hodnotenych-slovenskych-restauracii-podla-tripadvisor-ludia-najviac-kritizuju-nasu-obsluhu)